Ruská režisérka
Larisa Sadilovová přinesla sebou na letošní Febiofest do Prahy docela
varovný popis stavu ruské kinematografie. Ne že by se něco takového nedalo očekávat. Rusko je zkrátka specifické (vzdychám si) a státní moc si tam vždy držela otěže pevně v rukou. Na druhou stranu by už mohli zkusit jiný přístup, a ne svazovat umělce přes peníze. Ve společnosti musí mít kritické pohledy možnost se ukazovat. Jinak se společnost začne šmodrchat a nakonec padne.