Jeden z faktů, který mi kolem filmů hodně překáží a vadí, jsou staré herečky. Konkrétně herečky, které za mlada byly velmi krásné, ale dnes je jim padesát, šedesát a víc. Ne všechny tyto dámy dokážou přirozeně zestárnout a najít si novou podobu pro své hraní. Některé se snaží zůstat takové, jaké byly kdysi. Jejich někdejší krása stále jakoby prosvítá přes známky stáří, a tato kombinace je opravdu smrtící.
Je mi jich velice líto, protože v jejich vizuálu se pere mládí a stáří, a to stáří neuvěřitelně silně ukazuje celou tu hrůzu zestárnutí, degradaci původní krásy. Na druhou stranu existuje i několik hereček, které byly za mlada krásné a půvabné, a zestárnout dokázaly. Dokázaly si najít svou novou, starší podobu.
Nu a nakonec máme herečky, které jsou i přes některé rysy stáří pořád nádherné a okouzlující. Ale těch znám skutečně jen velmi málo. Jistě mi odpustíte, že zde neuvádím konkrétní jména. Bohužel ani galantnost nezbaví pravdu její trpkosti.
