Zítra večer dává Nova známou akční parodii Desperado (1995). Před lety jsem tento snímek měl rád a užíval jsem si ho. Je to zkrátka taková hodně stylizovaná parodie s mnoha hláškami a mnoha akčními scénami. Všechno tu zdánlivě šlape jak má: herci hrají, Salma Hayek je pěkná, krvavé řeže baví svou přehnaností, četné hlášky rozesmějí.
Ale tento týden jsem zjistil při pohledu do programu, že už mě ke sledování Desperada nic netáhne. Za prvé ho znám jako své boty. Za druhé, nějak přestávám mít rád filmy, které vlastně nic neříkají a jsou jenom stylizovanou zábavou. Je mi jedno, že ta stylizace je špičková (což u Desperada opravdu je), ale raději se dívám na vážné akce a thrillery, ne na tyto taškařice. Chci tam něco mít, něco, co drhne životem, nějakým poznáním, nějakou pravdou, nechci jen klouzat po barevném povrchu do nekonečna nezávazné hry.
Takže sorry, ale tentokrát mě Desperado mine. A zřejmě ještě hodně vody uplyne, než se na něj znovu podívám.
